Po krajských volbách v roce 2016 nebylo pochyb, že jedním z největších problémů kraje jsou nemocnice. Ihned došlo k vyhodnocení stávajícího stavu, kdy bylo zřejmé, že každý den bez řešení přináší kraji ztrátu. Proto bylo hned počátkem roku 2017 jmenováno nové vedení nemocnice a Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně byla v roce 2017 poprvé od roku 2007 v zisku (17 mil.). Poprvé byla totiž řízena ekonomicky. Dříve byla spravována především s ohledem na zájmy úzké skupiny lidí. Rozhodující vliv na ní měli někteří vlivní primáři, kteří byli napojeni na politiky a společně rozhodovali, co se bude nakupovat a čím léčit.

            Do ztráty se nemocnice poprvé dostala za hejtmana Libora Lukáše (ODS), který nařídil, aby nemocnice z vlastních zdrojů koupila urychlovač za 130 mil. Kč, na který neměla a navíc neměla nasmlouvané úhrady od pojišťoven. Přístroj tedy provozovala nejméně rok ke své újmě. Přitom již v době tohoto rozhodnutí bylo zřejmé, že uvedené zařízení bude možno zakoupit z dotace IROP, ale to by se do voleb nestihlo.

            Od této doby se nemocnice systematicky zadlužovaly. Ve Zlíně až do částky téměř miliardy Kč. Platby faktur probíhaly až 12 měsíců po splatnosti. Aby nemocnice vůbec mohla fungovat, kupovala léky od dodavatelů s vysokou přirážkou a mnohdy již jen za hotové. Tím se problémy jen prohlubovaly. Můžeme se domnívat, že někomu tento stav vyhovoval. Není tajemstvím, že o mnohé tehdejší praktiky se již zajímá policie a také je vyšetřuje.
 
A jak to vypadá dnes po roce?
 
            1. Zisk zlínské nemocnice za rok 2017 ve výši 17 mil. Kč.
            2. Zaplatily se nezaplacené faktury.
            3. Dohodly se nové platební podmínky s dodavateli za předpokladu včasných úhrad.
            4. Vyjednaly se společné nákupy a jen tímto krokem se dosáhlo úspory 60 mil. Kč (na kardiologii a ortopedii úspory činí až 50 %).
           
            Zdravotnictví se nejen ve Zlínském kraji potýká se závažnými problémy. Hlavními problémy jsou nedostatek personálu a nedostatek financí. K tomu napomáhá špatně nastavená úhradová vyhláška, kdy je v některých oborech nedostatek peněz a v jiných naopak nadbytek. To vede k tomu, že ty lépe ohodnocené obory fungují privátně se ziskem a ty horší potom doplácejí veřejné rozpočty. S tím souvisí lobby navazujících činností. Skutečnost, že lékaře ve svém životě někdy potřebujeme všichni, přitahuje velký zájem politiků. Ti se pak svým voličům podbízejí líbivými rozhodnutími, avšak proti ekonomickým zákonům. Možná je to občas přivede do poslaneckých lavic, ale v konečném důsledku to stav jen a jen zhoršuje.

            Je šance, aby Zlínský kraj byl příkladem, že lze zdravotnictví z veřejných prostředků provozovat bez ztráty a přitom na kvalitní úrovni. 16. dubna 2018 se ve Zlíně konal seminář, na kterém byla představena nová koncepce nemocnic v majetku Zlínského kraje. Přesvědčil jsem se, že současné vedení kraje dokázalo vybrat kvalitní a kompetentní vedení nemocnic a nyní je důležité do jejich pravomocí politicky nezasahovat, dát jim prostor k tomu, aby dokázali to, co všichni potřebujeme: lepší a dostupnější péči za méně peněz.

            Že to někomu nevyhovuje, a proto vystupuje proti nové koncepci? Řada lidí namočených v dřívějších problémech zdravotnictví Zlínského kraje totiž přišla o svůj vliv, někdo dokonce o peníze. Ale toto je přece dobře. Jako pacienta nás nesmí zajímat, jaké IČO bude na dveřích nemocnice, kdo má na co a koho vliv, důležité je, jestli nás uzdraví, v jakém prostředí a jak brzy se vrátím domů.

           Jako zastupitel kraje se pak navíc musím ptát, kolik to bude z naší společné krajské kasy stát. Platím si zdravotní pojištění a jsem přesvědčen, že systém musí být takový, aby na něj nikdo z občanů nedoplácel. Skutečnost, že kraj vlastní nemocnice neznamená, že na ně musí doplácet.
 
Ing. Pavel Karhan
zastupitel a předseda finančního výboru Zlínského kraje