Zpět

Mgr. et. Mgr. Bc. Zdeněk Krajcar

historik, filozof, teolog; asistent senátorky Parlamentu České republiky
Kandidát č. 5, člen KDU-ČSL, Všetuly
„Zachraňte povrch, zachráníte všechno“. „Vidět Boha ve všech věcech“.

Pocházím z Valašska, z Kašavy, od svých čtyř let však žiju ve Všetulách, v Holešově, na Hané. V dětství jsem hrával fotbal za Všetuly, od svých šesti let až do dnů dnešních pak šachy za Holešov. Ve Zlíně jsem vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, obor dopravní stavitelství. Říkal jsem si, že silnice, mosty, železnice může stavět kde kdo, tak jsem přehodil výhybku a po půl ročním studiu filozofie v Krakówie jsem započal studium teologie v Olomouci. Nedlouho poté jsem započal souběžné studium historie a filozofie na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Později, při zaměstnání, jsem ještě externě vystudoval personální management, tamtéž.

V Olomouci jsem následně pracoval, víc jak desetiletí, v Divadle hudby Olomouc jako produkční. Později jsem působil v Muzeu umění Olomouc jako programový pracovník. Ke svým nejtrvalejším autorským počinům v Olomouci počítám iniciaci a organizaci sedmi ročníků židovského festivalu Dny židovské kultury Olomouc. Tento festival vysoké kulturní i edukační úrovně pokračuje dodnes. V současnosti pracuju jako asistent senátorky Parlamentu ČR Šárky Jelínkové.

Bo (= jelikož, protože) pochodím z Valach, tož nemám ve zvyku sa klaňat „pánom“, když si z lidí dělají „legraci“. To byl také motiv, proč jsem se v závěru roku 2010 rozhodl angažovat v ochraně podzemního zdroje pitné vody v Holešově, nad kterým „mocní“ postavili jednu z největších průmyslových zón v ČR. V ní tehdy chtěly jisté gumárny postavit své „ekologicky nezávadné“ provozy, dle odborného hydrogeologického posudku by však jejich umístění „v ochranném pásmu jímacího území představovalo zcela jistě nepřípustné ohrožení podzemních vod a s největší pravděpodobností hraničící s jistotou i poškození jejich kvality“. Tož to mi rozum fakt nebral. Tak se ze mě stal tzv. „ekoterorista“. A to navzdory faktu, že je mi bytostně odporná neomarxismem inspirovaná „zelená“ ideologie či rozličné spřízněné izmy, od multikulturalizmu až po feminizmus, ačkoliv neřeším křečky a ačkoli dálnici D 49, také jako stavař, vítám. „Mocní“ politici na kraji, ani ve městě kupodivu neslyšeli na prostý návrh, písemně podpořený podpisy více jak dvou tisíc občanů, stanovit v průmyslové zóně jasná pravidla, jež by přispěla k ochraně vodního zdroje. Na něm závisí přibližně 28 000 obyvatel Holešovska, kapacitně může pitnou vodou zásobovat údajně až 200 000 obyvatel, tedy třetinu Zlínského kraje. Ale asi je vody ještě furt dost… ?!

Po osmi letech občanské angažovanosti mi je jasné, že bez politické vůle není a nebude pravděpodobná dlouhodobá ochrana vodního zdroje v Holešově, tedy stanovení alespoň minimalistických pravidel v „naší“ zóně. Toto a fakt, že pouze KDU – ČSL vzala ochranu zdroje pitné vody, v době stupňujícího se sucha, niterně za svou, mne přivedla k rozhodnutí podpořit tuto stranu, stát se jejím členem. Ostatně mám k ní jako křesťan a teolog nejblíže.
Na závěr ještě krátce k mé zálibě ve folklóru. Jsem členem hudecké muzigy Hudecká partyja, ve které hraju na basu, zpívám valašské, horňácké i slovenské tradiční písně. Jako ctitel sv. Jana Sarkandera jsem inicioval a spoluorganizoval dva ročníky pěší Sarkandrovské poutě z Holešova na Svatý Hostýn. Na ten Hostýn, kde se dle starodávné tradice naši předci ubránili před ataky barbarů. Údajně také díky zázračné bouři, která žíznivé Moravany uchránila od smrti žízní a hamižné barbary zahnala na úprk.